|
|
Detekce brzdných stop pomocí spektrometrie laserem indukovaného plazmatu (LIBS) a spektrometrie laserem indukované fluorescence (LIBS + LIFS)
Prochazka, David ; Vémola, Aleš (oponent) ; Pína,, Ladislav (oponent) ; Kaiser, Jozef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je ověření potenciálu analytické metody Spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS) pro detekci vizuálně nezřetelných brzdných stop. Tyto stopy jsou detekovány na základě odlišnosti chemického složení běhounu pneumatiky ve srovnání s povrchem vozovky. Samotné ověření probíhá v několika postupných krocích – volbou vhodného prvku a jeho spektrální čáry pro identifikaci brzdné stopy; určením limitů detekce resp. prahové hodnoty intenzity signálu dané spektrální čáry prvku; ověřením detekce na reálné brzdné stopě. Brzdná stopa byla vytvořena za přesně definovaných a popsaných podmínek. Detekce brzdné stopy byla provedena dvěma způsoby – odběrem pomocí adhesní pásky a analýzou v laboratoři; pomocí mobilního zařízení přímo na místě. Výsledky měření ukázaly, že oba způsoby jsou pro identifikaci brzdné stopy použitelné a mají své klady a zápory. Pro oba tyto způsoby byly navrženy koncepce přístrojů, které by umožnily rutinní měření.
|
|
|
Identifikace relevantních stop pneumatik na místě dopravní nehody na základě jejich fyzikálních vlastností
Bilík, Martin ; Kovanda, Jan (oponent) ; Kledus, Robert (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Práce se zabývá možnostmi identifikace relevantních stop pneumatik na místě dopravní nehody na základě jejich fyzikálních vlastností. Stopy pneumatik na vozovce jsou jedním z nejdůležitějších objektivních prvků pro analýzu nehodového děje a jejich snadná a přesná detekce je tedy velmi důležitá. S narůstající technickou vybaveností vozidel, zejména se zavedením novějších generací asistenčních systémů brzdění, se brzdné stopy na vozovce zanechané pneumatikami stávají pro lidské oko téměř neviditelné. Je tedy žádoucí, aby jejich detekce byla nejen co nejpřesnější, ale také pokud možno snadná a rychlá, a to nejen pro soudní znalce, ale především pro příslušníky výjezdových jednotek dopravní policie. V souladu s vývojem a zaváděním nových bezpečnostních a asistenčních systémů do vozidel by měl být i vývoj prostředků a metod zajištění podkladů pro technickou analýzu dopravních nehod. Realita však ukazuje, že postupy, byť stále funkční, jsou několik desítek let prakticky shodné, a především jsou závislé na subjektivních schopnostech dokumentujících osob. Zásadním prvkem práce, ve srovnání s dříve popsanými postupy měření, je využití moderních metod a zařízení, tj. poznatků na nejvyšší známé úrovni poznání. Cílem je nalezení a ověření jednoduché, přesné a subjektivně co nejméně ovlivnitelné metody detekce stop na vozovce. Pomocí série provedených měření byla potvrzena možnost využití termokamery, v technické úrovni, kterou obvykle disponují jednotky hasičského záchranného sboru na místě dopravní nehody, za omezených atmosférických a časových podmínek. Dále bylo využito spektroskopie laserem buzeného plazmatu přístrojem rLIBS. Tuto metodu detekce nezřetelných stop pneumatik lze, na základě provedených měření a uvažovaného odstranění nedostatků přístroje ve vývojové fázi prototypu, označit jako minimálně ovlivnitelnou dokumentující osobou a současně dostatečně rychlou.
|
|
|
Identifikace relevantních stop pneumatik na místě dopravní nehody na základě jejich fyzikálních vlastností
Bilík, Martin ; Kovanda, Jan (oponent) ; Kledus, Robert (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Práce se zabývá možnostmi identifikace relevantních stop pneumatik na místě dopravní nehody na základě jejich fyzikálních vlastností. Stopy pneumatik na vozovce jsou jedním z nejdůležitějších objektivních prvků pro analýzu nehodového děje a jejich snadná a přesná detekce je tedy velmi důležitá. S narůstající technickou vybaveností vozidel, zejména se zavedením novějších generací asistenčních systémů brzdění, se brzdné stopy na vozovce zanechané pneumatikami stávají pro lidské oko téměř neviditelné. Je tedy žádoucí, aby jejich detekce byla nejen co nejpřesnější, ale také pokud možno snadná a rychlá, a to nejen pro soudní znalce, ale především pro příslušníky výjezdových jednotek dopravní policie. V souladu s vývojem a zaváděním nových bezpečnostních a asistenčních systémů do vozidel by měl být i vývoj prostředků a metod zajištění podkladů pro technickou analýzu dopravních nehod. Realita však ukazuje, že postupy, byť stále funkční, jsou několik desítek let prakticky shodné, a především jsou závislé na subjektivních schopnostech dokumentujících osob. Zásadním prvkem práce, ve srovnání s dříve popsanými postupy měření, je využití moderních metod a zařízení, tj. poznatků na nejvyšší známé úrovni poznání. Cílem je nalezení a ověření jednoduché, přesné a subjektivně co nejméně ovlivnitelné metody detekce stop na vozovce. Pomocí série provedených měření byla potvrzena možnost využití termokamery, v technické úrovni, kterou obvykle disponují jednotky hasičského záchranného sboru na místě dopravní nehody, za omezených atmosférických a časových podmínek. Dále bylo využito spektroskopie laserem buzeného plazmatu přístrojem rLIBS. Tuto metodu detekce nezřetelných stop pneumatik lze, na základě provedených měření a uvažovaného odstranění nedostatků přístroje ve vývojové fázi prototypu, označit jako minimálně ovlivnitelnou dokumentující osobou a současně dostatečně rychlou.
|
|
|
Detekce brzdných stop pomocí spektrometrie laserem indukovaného plazmatu (LIBS) a spektrometrie laserem indukované fluorescence (LIBS + LIFS)
Prochazka, David ; Vémola, Aleš (oponent) ; Pína,, Ladislav (oponent) ; Kaiser, Jozef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je ověření potenciálu analytické metody Spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS) pro detekci vizuálně nezřetelných brzdných stop. Tyto stopy jsou detekovány na základě odlišnosti chemického složení běhounu pneumatiky ve srovnání s povrchem vozovky. Samotné ověření probíhá v několika postupných krocích – volbou vhodného prvku a jeho spektrální čáry pro identifikaci brzdné stopy; určením limitů detekce resp. prahové hodnoty intenzity signálu dané spektrální čáry prvku; ověřením detekce na reálné brzdné stopě. Brzdná stopa byla vytvořena za přesně definovaných a popsaných podmínek. Detekce brzdné stopy byla provedena dvěma způsoby – odběrem pomocí adhesní pásky a analýzou v laboratoři; pomocí mobilního zařízení přímo na místě. Výsledky měření ukázaly, že oba způsoby jsou pro identifikaci brzdné stopy použitelné a mají své klady a zápory. Pro oba tyto způsoby byly navrženy koncepce přístrojů, které by umožnily rutinní měření.
|
host ::
RSS.